V Lesní mateřské škole Kozičínští Klabánci probíhá většina programu venku za každého počasí. Řídíme se pravidlem „není špatného počasí, jen špatného oblečení“ a vzhledem k materiálním podmínkám zázemí školky a každodennímu pobytu venku v přírodě je přirozené i ekovýchovné zaměření.

Vzdělávání v LMŠ probíhá stejně jako u „běžných“ školek v souladu s dokumentem MŠMT, tzv. Rámcovým vzdělávacím programem.

Dále pracujeme se vzdělávacím programem Waldorfské mateřské školy „Dítě v úctě přijmout…“ (Táňa Smolková)

Inspirujeme se "Pěti zlatými pravidly" uznávané dánské pedagožky Helle Heckmann, Jean Liedloffovou, jejím "Konceptem kontinua" a "Respektovat a být respektován"

Lesní pedagogika

Snahou nás „průvodců“ je vytvářet prostor pro přirozený rozvoj psychických a fyzických potřeb a dovedností dítěte v prostředí přírody. A ta je jedním z nejideálnějších míst.

Díky vhodnému okolí může dítě samostatně rozvíjet své emoční, sociální, motorické a kognitivní schopnosti.

Dětem je zprostředkovávána výuka prožitkem. Děti v naší školce nezískávají informace pouze zprostředkovaně pomocí slov a obrazů, učí se především na základě vlastních prožitků skrze okolní přírodu. Chápou tak lépe přírodní zákonitosti života v jejich celistvosti a chovají se ke svému okolí a přírodě s láskou a úctou. Šetrně se učí zacházet s přírodními zdroji a váží si jich.

Příroda je největší učitelka a děti se díky ní naučí velmi rychle poznávat a rozumět zásahům vlastního jednání na okolní prostředí.

Příroda poskytuje dětem spoustu příležitostí pro hru, soukromí, rozvíjí kreativitu, samostatnost a schopnost logického spojování informací. Při každém pobytu a pohybu v lese děti trénují rovnováhu, běhají, lezou, přeskakují, klouzají se atd. Učí se rozpoznávat a vnímat hranice své fyzické zdatnosti, rozvíjí se prostorová orientace. V neustálé pohotovosti jsou zrak, sluch, hmat, ale i čich.

V neposlední řadě, čas strávený pobytem venku příznivě ovlivňuje zdravý růst dětí, posiluje imunitní systém, snižuje nemocnost, předchází špatnému držení těla, zamezuje ochabování svalstva.

Waldorfskou pedagogiku, antroposofii vnímáme jako velkého pomocníka v porozumění a pochopení dítěte. Především inspiruje nás „průvodce“ a směřuje nás k práci na sobě samých. Nechápeme waldorfskou pedagogiku jen jako metodiku, ale především jako jednu z našich vnitřních cest pro práci s dětmi.

Podstatou waldorfské pedagogiky je péče o lidský vztah. Je-li život člověka bytostně podmíněn zájmem a péčí o lidský vztah jako základní hodnotu, je výsledkem takovéhoto vnitřního pohybu pocit dostatku, naplnění a životního štěstí. Smyslem a tedy cílem výchovy se zde stává pěstování schopnosti vnitřního duševního pohybu člověka po celou délku jeho života.

Waldorfská pedagogika vede dítě k přirozenému spoluprožívání vnitřního a vnějšího řádu světa. Děti se učí nápodobou, prostřednictvím správně předkládaných vzorů.

"Pět zlatých pravidel" Helle Heckmann

"Spánek, pohyb, jídlo, rytmus, láska".

Rané dětství prožíváme jen jednou. Je vzácné. To, co se odehraje v prvních letech, nelze později stejným způsobem zopakovat nebo získat nazpět. Ctít a respektovat bytost malého dítěte, dopřát jeho vývoji všechen potřebný čas a také sobě věnovat čas k tomu, abychom si vychutnali postupný a zázračný rozvoj lidské bytosti. V interakci s dítětem a mezi sebou navzájem můžeme rozvinout nový, vědomý záměr – u jídla, při spaní, na procházkách v přírodě i při oslavách svátků. Objevování v každodenním životě bohatství, které již máme, a to tak, že zpomalíme a dopřejeme sobě a dětem prostor, v němž lze dýchat a růst

"Koncept kontinua" Jean Liedloffové

"Koncept kontinua" s českým podtitulem "hledání ztraceného štěstí pro nás i naše děti" je kniha americké psychoterapeutky Jean Liedloff, která poprvé vyšla r. 1975 v USA. Koncept kontinua je založen na myšlence, že abychom se mohli optimálně fyzicky, psychicky i emocionálně vyvíjet, potřebujeme my lidé zážitky, na které se náš druh adaptoval během svého dlouhého vývoje, a tudíž je očekává.

Pokud tyto zážitky v životě člověka chybí a jeho vrozená očekávání nejsou v dětství naplněna, vznikají různé deprivace a dochází k neustálému, neúspěšnému hledání čehosi, co člověku chybí, onoho “ztraceného štěstí”…

"Respektovat a být respektován"

Opakem poslušnosti není neposlušnost, ani vzdorovitost, ale zodpovědnost! Zodpovědnost sama k sobě, za svoje chování i za jeho následky, která bude působit i tehdy, když zrovna rodič nebo jiný "průvodce" není nablízku.

Pomáháme dětem, způsobem přiměřeným jejich věku, vybudovat systém vlastních hodnot, kterým se budou řídit v celém životě.

Rytmus dne

• příchod dětí, ranní samostatné aktivity dle výběru a zájmu dětí (volná hra, venku, v případě nepřízně počasí v zázemí)
• ranní kruh, odchod do přírody, přesnídávka
• pobyt v přírodě/vzdělávací činnost - za každého počasí
• návrat, osobní hygiena, pohádka
• oběd, vyzvedávání dětí po dopolední docházce
• odpočinek/relaxace – spánek, individuální program pro předškoláky
• svačina, volná hra dětí (venku v blízkosti zázemí, aby mohly malé děti v klidu dospat)

 

 

Prostor pro výraz svobodné vůle, tvořivosti a radosti ze života. Při hře, která vychází z dětské přirozenosti, dochází k učení. „Průvodce“ je v tomto případě pouze možným zprostředkovatelem a vnějším usměrňovacím elementem.

 

 

Dáváme přednost hračkám z přírodních materiálů. Věříme, že díky nim jsou dětem zprostředkovávány ty nejpřesnější a nejautentičtější smyslové vjemy během nejdůležitější činnosti dětství - hře.